Legislativa

Tabákové výrobky podléhají dani z přidané hodnoty (20 %) a spotřební dani.

Spotřební daň doutníků a cigarillos činí 1,15 Kč/kus (od 1. 1. 2012 se zvedá na 1,25 Kč/kus), u tabáku ke kouření 1 340,00 Kč/kg (od 1. 1. 2012 se zvedá na 1 400,00 Kč/kg).

Spotřební daň u cigaret tvoří součet její procentní části (28 % z ceny) a pevné části (1,07 Kč/kus, od 1. 1. 2012 se zvedá na 1,12 Kč/kus). Minimální daň je 2,01 Kč/kus (od 1. 1. 2012 se zvedá na 2,10 Kč/kus).

Nedostatky: Ani bezprecedentní míra zdanění (v součtu až 86 % z ceny) nezdražila tabákové výrobky natolik, aby byli kuřáci dostatečně finančně motivováni přestat. Daňové výnosy jsou neúčelovým příjmem státního rozpočtu; prevenci a mírnění škod způsobených kouřením stát zcela zanedbává. Uvažování v krátkodobém a úzkém horizontu státního rozpočtu je důvodem, proč většina politiků kouření nechce omezit (stát krátkodobě „vydělává“ na úkor zdraví společnosti; přitom zdravější společnost je klíčem k dlouhodobě vyšším příjmům státu).

Daň je placena pomocí tzv. tabákových nálepek. Na nich je uvedena jednotná maloobchodní cena tabákového výrobku.

Reklama, propagace a sponzorství související s tabákovými výrobky jsou zakázány. Propagací tabákových výrobků je i propagace samotného kouření bez propagace konkrétní značky tabákových výrobků.

Nedostatky: Komplexní zákaz požadovaný Rámcovou úmluvou Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku není naplněn. Zákonné výjimky jako např. reklama na tabákové výrobky ve specializovaných prodejnách tabákových výrobků jsou zneužívány k širokému obcházení zákazu.
Problematickou otázkou je určení, co je tabáková reklama a propagace (např. kouření ve filmech atd.). Pokud se nepodaří prokázat, že prezentace kouření byla zaplacena, bude kryta svobodou slova. Pořady obsahující prezentaci kouření by však neměly být vysílány v době od 6 do 22 hodin, aby nemohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.

Tabákové výrobky lze prodávat jen na místech a způsobem stanoveným zákonem.

Nedostatky: Zákonná regulace prodeje tabákových výrobků je velmi nejasná, což umožňuje její obcházení.

Je zakázáno prodat nebo jinak obstarat tabákový výrobek osobě mladší 18 let.

Nedostatky: Tento zákaz je široce a systematicky porušován.Osoby mladší 18 let jsou z hlediska tabákového průmyslu nejlukrativnější a nejzranitelnější skupinou.

Za ochranu zdraví nezletilého dítěte odpovídají jeho rodiče. Pokud rodiče povinnost neplní, nastupuje činnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

Jediným přímým, a tudíž nezbytným nástrojem k zajištění ochrany před kouřem v prostředí jsou zákazy kouření.

Nedostatky: V oblasti zákazů kouření fatálně selhává jak stávající právní úprava, tak kontrola jejího dodržování. Předepsané zákazy kouření se vůbec netýkají sousedských vztahů. Obtěžování souseda tabákovým kouřem je čistě soukromoprávní věcí, kde zákaz kouření může stanovit až soud na základě úspěšné žaloby.

Za účelem zajištění ochrany před kouřem v prostředí je třeba dodržet následující zásady: Bezpečná koncentrace tabákového kouře neexistuje. Žádné technické řešení (např. větrání, filtrace vzduchu) expozici tabákovému kouři nezabrání. Jediným řešením je čistě nekuřácké prostředí. Jakýkoli kuřácký prostor musí být od nekuřáckého oddělen neprodyšnou stěnou a přístupný jen zcela samostatným venkovním vchodem.

Zákon zakazuje kouření na tzv. veřejných místech, mezi které patří zejména úřady, banky, linkové autobusy, tramvaje a vlaky a krytá nástupiště hromadné dopravy. Bezvýjimečný zákaz platí ve vnitřních i vnějších prostorách škol a školských zařízení. Bezvýjimečný zákaz se vztahuje i na téměř všechny vnitřní prostory zdravotnických zařízení. Dále je kouření zakázáno v kinech, divadlech a dalších zábavních prostorách.

Od 1. 7. 2010 mají provozovatelé restaurací a barů povinnost zvolit, zda jejich zařízení bude nekuřácké, kuřácké nebo současně nekuřácké a kuřácké se stavebně oddělenými prostory, a tuto volbu označit u vstupu.

 

Nedostatky: Zákon obsahuje výjimku tzv. stavebně oddělených prostor. Tento pojem však není definován. S ohledem na účel zákona je třeba jej vykládat velmi přísně (viz výše: oddělení neprodyšnou stěnou a přístup jen zcela samostatným venkovním vchodem). V praxi však stavební oddělenost není kontrolována takřka vůbec. Z hlediska ochrany před expozicí tabákovému kouři proto neexistuje rozdíl mezi prostory kuřáckými a prostory tzv. stavebně oddělenými.
Za porušení zákazu kouření se ukládá pokuta do výše 1 000 Kč.

Zákoník práce stanoví zákaz kouření na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. S ohledem na účel ustanovení je třeba zákaz vykládat co nejšířeji tak, aby každý, komu kouření vadí, s tabákovým kouřem vůbec nepřišel do styku.

Nedostatky: Zákaz kouření na pracovištích není absolutní a možnost výjimky je zneužívána. Zásada „kde není žalobce, tam není soudce“ platí ve vztahu mezi nadřízenými a podřízenými dvojnásob. Při pracovním pohovoru mohou být z důvodu kouření nezákonně diskriminováni jak nekuřáci, tak kuřáci.

Zákaz kouření ve vnitřních i vnějších prostorách svého objektu může nad rámec zákonné povinnosti stanovit jeho provozovatel.

Zákazy kouření na veřejných prostranstvích (náměstí, ulice, parky atd.) může stanovit obec obecně závaznou vyhláškou.

Nedostatky: Rozsah působnosti obcí může být sporný (judikatura přiznává obcím na základě ústavního zmocnění širší působnost než zákon).

Z důvodu protipožární ochrany je zakázáno kouření v lesích.

Ve veřejném právu za porušení konkrétního pravidla hrozí konkrétní sankce. Dodržování pravidel ve veřejném zájmu hlídá policie. V soukromém právu proti sobě vystupují dvě strany hájící svůj soukromý zájem. Na čí straně je právo, rozhodne nezávislý soud.

Soukromé právo nabízí v ochraně proti kouření širší možnosti uplatnění (např. je možno získat náhradu škody, je možno se bránit proti sousedovi).

Žalobou ze sousedských imisí se může žalobce domoci soudního stanovení zákazu kouření na celé sousední nemovitosti, v její části nebo v určitou denní dobu. Musí však prokázat, že je obtěžován nad míru přiměřenou poměrům.

Nedostatky: Soukromoprávní prostředky jsou značně neúčinné. Kladou velké nároky na procesní aktivitu žalobce (nestačí mu přivolat policii, sám musí vše dokázat), hrozí nemalé náklady (odměna advokáta, znalecké posudky, soudní poplatek), řízení trvá příliš dlouho (úspěch po řadě let situaci neřeší), výsledek je nejistý (chybí modelová soudní rozhodnutí) a navíc vymahatelnost takto získaného práva je nízká (zákaz kouření lze vynutit jen opakovaným ukládáním peněžních pokut v dalších řízeních).
Přesto se začínají objevovat první případy, které usnadní cestu dalším.

Nedostatky: Míru přiměřenou poměrům lze nepochybně určit u hluku nebo vibrací, ale u tabákového kouře, kde neexistuje bezpečná hranice toxicity, je tento pojem nevhodný.

Žalobou o náhradu újmy na zdraví se žalobce může domoci peněžní kompenzace.

Nedostatky: Právo žalobce je velmi těžko prokazatelné. Žalobce musí prokázat existenci újmy (ta bude většinou zřejmá), porušení právní povinnosti žalovaného (např. zaměstnavatele, že nezajistil nekuřácké prostředí, pokud musel) a příčinný vztah mezi porušením právní povinnosti a vznikem újmy (velmi obtížně lze určit, do jaké míry je konkrétní porušení příčinou konkrétního následku).

Žalobou na ochranu osobnosti se může domoci ochrany práva na zdraví vězeň vystavený tabákovému kouři.

Rámcová úmluva o kontrole tabáku WHO [PDF]

Opatření ke snížení poptávky týkající se závislosti na tabáku a odvykání [PDF]

Prováděcí protokol ke článku 14 FCTC - k léčbě závislosti na tabáku [PDF]

Dokument WHO 2016 - Plain packaging [PDF]